mecner.net


Tramvaje na Karvinsku

Do 70. let minulého století existovala na Karvinsku úzkorozchodná tramvajová síť. Část této prezentace je jakýmsi připomenutím, v rámci možností autora stránek.

Poznámky k DCC řízení modelového kolejiště

V současnosti je výhodné, díky snižujícím se nákladům na výpočetní techniku, minimalizovat nutné hardwarové prostředky, a zbývající části řešeného problému realizovat programově.

Tento přístup je jistě použitelný také pro digitální řízení modelového kolejiště (DCC).


Tramvaje na Karvinsku


Z kraje 20. století až do 70. let existovala na Karvinsku úzkorozchodná tramvajová síť. Dalo by se o ní napsat mnoho, a mnoho také napsáno bylo - viz. literatura. Tato část prezentace však nemá být rozsáhlým rozborem. Spíše se jedná o jakési připomenutí, v rámci možností autora stránek.
Fotografie tramvaje

Obr.1

Tramvaje mezi Ostravou, Karvinou, Bohumínem a přilehlými obcemi, provozovalo několik společností. Mimo jiné Slezské zemské dráhy a Místní dráha Ostrava - Karviná. Postupně byly úzkokolejky začleňovány pod Dopravní podnik města Ostravy ( dnes Dopravní podnik Ostrava a.s. ). Zde se především dočtete o trati Místní dráhy Ostrava - Karviná ( MDOK ), která byla vedena z Ostravy přes Petřvald a Orlovou do Karviné.

Pro úplnost. Na Karvinsku jezdila tramvaj rovněž v Těšíně a například Slezské zemské dráhy měly trať také mimo karvinský region ( normálněrozchodná, ze Svinova do Kyjovic ).

Začátek prezentace


Vznik a zánik trati Ostrava-Karviná


Po přípravách, ať už stavebních nebo administrativních, byla trať MDOK zprovozněna 6.4.1909. Mimo jiné, byla také vybudovaná vlastní elektrická centrala v Petřvaldě ( u dnešní autobusové zastávky Petřvald, Parcelace - viz. Současný stav náležitostí trati MDOK ), jelikož jednání o dodávce elektřiny některým z okolních podniků byla neúspěšná.

Trať vedla z Karviné, od budovy hlavního nádraží Košicko - bohumínské dráhy ( dnes Karviná - Doly ), přes Orlovou, Petřvald a Radvanice do Moravské Ostravy, na dnešní Smetanovo náměstí. Trasa dráhy byla vhodně volena územím kolem dolů a dalších podniků, i osídlením obcí ( oproti železnici, která vedla po okraji kamenouhelné pánve ). Linka měla 15 stanic a zastávek na hlavní trati.

Obě světové války ovlivnily provoz. Byly to především celní kontroly a umístění prostředků dráhy na území pod různou správou.

V roce 1919 došlo, při přepravě vojska, z důvodu přetěžování trati, k poruše na elektrocentrále. Ta byla týden mimo provoz.
V pozdějších letech se navíc ukázalo, že je vhodnější získávat energii i z cizích zdrojů. Do centrály v Petřvaldě byl proto, od roku 1926, dodáván proud Moravskoslezskými elektrárnami.

Rovněž během II. světové války se projevil dopad rozdělení území. Došlo také k poškození trati a příslušenství na několika místech. Po válce však byl provoz obnoven v celém rozsahu.

V roce 1949, v červenci, byla trať začleněna pod Dopravní podnik města Ostravy ( DPMO ). Ten provádí v následujících letech úpravy k provázání úzkokolejek MDOK a Slezských zemských drah ( SZD ).

Po předchozích úpravách a přeložkách si stavba sídliště Karviná - Stalingrad ( dnes Nové Město ) vynutila také prodloužení tratě. K tomu došlo v květnu roku 1953 a stojí za zmínku, že prodloužení bylo ukončeno smyčkou, která byla jediná v celém úzkorozchodném systému drah.
V této době měla trať přes Petřvald největší délku, 25 km, 31 stanic a zastávek a v celé síti DPMO ( tedy včetně bývalých SZD ) bylo provozováno 6 úzkorozchodných linek.

  • 11 Ostrava - Karviná nádraží - sídliště Stalingrad

  • 12 Smetanovo náměstí - Michálkovice

  • 13 Smetanovo náměstí - Bohumín nádraží

  • 14 Bohumín nádraží - Bohumín město

  • 15 Bohumín nádraží - Karviná nádraží

  • 16 Orlová náměstí - Karviná nádraží

Poté však následuje omezování dopravy.

1.srpna 1953 zavedl DPMO l.č.9 z Hranečníku na Novou huť Klementa Gottwalda ( NHKG ). Trať nebyla úzkorozchodná a nebyla propojena s normálněrozchodným systémem v centru města. Z toho vyplývaly komplikace. Jednak při přestupu cestujících při cestě do Ostravy na úzkorozchodnou tramvaj - l.č.11, jednak při dopravě tramvají k opravám ( převážely se na podvalnících ). Proto byla postavená nová, normálněrozchodná, trať z Hranečníku k divadlu na Smetanově náměstí. Normálněrozchodná a úzkorozchodná trať si však stále překážejí díky křížením.
Vyšší frekvence z centra k NHKG vedla ke zdvoukolejnění úseku l.č.9 mezi divadlem a Hranečníkem a ukončení l.č.11 na Hranečníku.

Uvažovalo se o výstavbě dvoukolejné tratě do Orlové a také o dalším rozšiřování normálněrozchodných tratí DPMO mimo město. V důsledku důlní činnosti však pokračovalo omezování provozu, tentokrát z karvinské strany.

Byly sice prováděny opravy, a to za provozu, avšak rostly náklady a nároky na řidiče tramvají. Navíc důlní činnost ovlivnila výstavbu nádraží Košicko - bohumínské dráhy na novém místě. Proto byla omezena i tramvajová doprava k původnímu hl. nádraží. Nejprve, v roce 1961, byl zrušen úsek na sídliště Stalingrad. V roce 1964 přestaly jezdit tramvaje ke starému nádraží.
Trať byla zkracována také díky rekonstrukci silniční sítě v oblasti Karviné. Překážela a spojení autobusy se tehdy jevilo efektivnější.

Z Hranečníku jezdily tramvaje později k Jindřichově kolonii v Karviné a poté jen do Petřvaldu, na zastávku Dělnický dům.
Bývalá trať MDOK je zrušena v červnu 1967.

Úvod o tramvajích


Provázání úzkokolejek MDOK
a Slezských zemských drah


Tratě MDOK z Karviné do Ostravy přes Petřvald a Slezských zemských drah z Karviné do Ostravy přes Bohumín, končily obě před staniční budovou Karviná hl. nádraží ( dnes Karviná - Doly ), a to už od roku 1918. Ke spojení kolejí však došlo až v roce 1952, kdy již obě tratě patřily pod  Dopravní podnik města Ostravy ( DPMO ).

DPMO provádí úpravy k provázání úzkokolejek také v Ostravě. Zde trať z Petřvaldu končila u Divadla Zdeňka Nejedlého, na dnešním Smetanově náměstí náměstí.

Fotografie namesti s tramvaji

Obr.2 - Konečná v Ostravě, 1915

Trať z Bohumína, a také Michálkovic, pak u Sýkorova mostu ( tedy asi 1 km od sebe ). Od Sýkorova mostu jezdila normálněrozchodná tramvaj směrem na Svinov.

Spojení tratí je docíleno tím, že v úseku od Sýkorova mostu k divadlu je položena trať úzkorozchodná a tramvaje od Svinova přeloženy.
U Divadla Zdeňka Nejedlého bylo také postaveno nové tramvajové nádraží, pro obě úzkokolejné linky.

Mezi tratěmi MDOK a Slezských zemských drah však existovala spojka již dříve. Výše zmíněná trať z Bohumína, totiž zahrnovala původní Místní dráhu Hrušov - Polská Ostrava. Tato, nejprve parní, dráha byla v provozu od roku 1904. MDOK dráhu elektrifikovala, spojila s tratí do Karviné na Zárubku a od listopadu 1911 až do července 1914, zajišťovala osobní přepravu. Slezské zemské dráhy převzaly dřívější Místní dráhu Hrušov - Polská Ostrava až v roce 1914.
Vlečka MDOK, podél Ostravice, pak sloužila pro nákladní dopravu. Do roku 1936 totiž zajišťovala tramvajová síť i přepravu zboží.

Fotografie namesti dnes

Obr.3

Úvod o tramvajích


Současný stav náležitostí trati MDOK


Na nultém kilometru, u výstaviště v Ostravě, dnes po trati již nic nezůstalo. Tramvají, jejíž trať prakticky kopíruje původní úzkorozchodnou, se však lze dopravit na Hranečník, kde se nachází garáže DPO, bývalé dílny úzkokolejek.

Zde lze nalézt i zbytky kolejí, zalité v podlaze, a izolátory na stěnách.

Fotografie dílny

Obr.4

Dalším zachovaným objektem je areál elektrocentrály v Petřvaldě ( 10,430 km ), u autobusové zastávky Parcelace, i s několika sloupy vedení k trati.

Fotografie centrály

Obr.5

Fotografie centrály dnes

Obr. 6
( zachycuje elektrocentrálu z opačné strany, než obr. 5, protože místo pole jsou dnes parcely )

Kousek od bývalé elektrické centrály, u autobusové smyčky Petřvald Březiny se nachází opravený rodinný domek, dříve budova stanice Jáma Mariánka ( 10,808 km trati ).

Ulici kolem domku tvoří zbytek silnice z Karviné do Ostravy, využívané před vybudováním silnice přímé, dnes čtyřproudé. Původní silnice se s tratí křížila po obou stranách stanice.

Fotografie domku

Obr.7

Kromě budov lze po celé délce trati MDOK, nalézt úseky náspů tělesa dráhy. Na několika místech jsou ještě můstky přes strouhy a propustky.

Úvod o tramvajích


Stanice a zastávky MDOK
- stav při zprovoznění


Hlavní trať:

Antonínovo náměstí
Zárubek
Hranečník ( Důl Jan Maria )
Radvanice ve Slezsku
Jáma Albrecht
Zahradnicy
Petřvald
Jáma Marijánka
Orlová, klášter
Lazy
Jáma Jindřich
Jáma Hohenegger
Jáma Gabriela
Karviná, pivovar
Karviná, nádraží


Odbočka na Zárubku:

U dubu
Městský sad
Říšský most

Úvod o tramvajích


Stanice a zastávky MDOK
- maximální stav


Ostrava, výstaviště ( dříve Antonínovo náměstí )
Slezská Ostrava Zárubek
Slezská Ostrava Lučina
Slezská Ostrava Hranečník
Radvanice, pivovar
Radvanice
Radvanice, plícní léčebna
Radvanice Šporovnice
Petřvald, Dělnický dům ( dříve Jáma Albrecht )
Petřvald, MěstNV
Petřvald, výhybna
Petřvald Březiny ( dříve Jáma Marijánka )
Orlová Zimný důl
Orlová, místní dráha
Orlová, výhybna
Lazy
Karviná 2, Jindřichova kolonie
Karviná 2, tržiště
Karviná 2, školy
Karviná 2, pivovar
Karviná 2, nádraží
Karviná 2, U haldy
Karviná 3 Sovinec
Karviná 1, Most Rudé armády
Karviná 1, vozovna
Karviná 1, ulice Petra Bezruče
Karviná 1, OÚNZ
Karviná 1, Palackého ulice
Karviná 1, Kovona
Karviná 1, Dvouletky
Karviná 1, sídliště

Úvod o tramvajích


( Nejen ) tramvaje v okolí Ostravy


Současná tramvajová síť ostravského dopravního podniku zahrnuje, mimo Ostravu, jen trať do Budišovic. V minulosti však bylo tratí, za dnešní hranice města, více. Kromě úzkorozchodné sítě na Karvinsku, také tratě s normálním rozchodem. Následující text je jejich stručným přehledem.


Místní dráha Ostrava - Karviná ( úzký rozchod )

Provozovaná od 6.4.1909 přes Petřvald, nejprve k tehdejšímu karvinskému hl. nádraží. Podrobněji viz. další části této prezentace.


Trať Slezských zemských drah Svinov - Budišovice ( normální rozchod )

Zprovozněná 2.8.1925 ze Svinova do Vřesiny, 7.11.1926 do Dolní Lhoty a 6.11.1927 do Kyjovic. Původně parní.


Karvinské tratě Slezských zemských drah ( úzký rozchod )

Spojení mezi Ostravou a Karvinou, m.j. přes Bohumín, Německou ( dnes Dolní ) Lutyni, a Kopaniny, budované v letech 1911 až 1914, s odbočkou z Kopanin do Orlové.

Postupně byly zprovozňovány následující úseky:

  • 4.10.1912 Karviná - Fryštát,

  • 31.5.1913 Karviná - Kopaniny, Kopaniny - Orlová,

  • 16.8.1913 Kopaniny - Německá Lutyně,

  • 7.12.1913 Německá Lutyně - Bohumín,

  • 2. 7. 1914 Bohumín - Hrušov

Trať byla napojena na dřívější Místní dráhu Hrušov - Polská Ostrava ( převzato 1.7.1914, dobudována 9.1.1904 ). 1.4. 1947 se součástí stala rovněž trať městské dráhy v Bohumíně ( existující od roku 1902, nejprve jako koňka ).

10.3.1918 byla přeložena stanice trati u karvinského nádraží, další úseky byly zprovozňovány v 50.letech, v rámci DPMO ( viz. též MDOK ).

Pro úplnost, součástí traťového systému SZD byla rovněž trať Polská Ostrava - Michálkovice ( zprovozněno 2.9.1912 ).


Svinov - Klimkovice ( normální rozchod )

Železniční trať, provozovaná od roku 1911, v roce 1926 přestavěna na elektrickou tramvaj.


Černý potok ( Přívoz ) - Hlučín ( normální rozchod )

Jde opět o přestavěný úsek železnice ( z Opavy, přes Hlučín, do Petřkovic ), dobudované 15.6.1925. Jako elektrická tramvaj byla trať provozovaná od 5.11.1950. Nejprve na novém úseku mezi Přívozem a Petřkovicemi, v celém rozsahu, Přívoz - Hlučín, od 29.12.1950. Trať z Hlučína do Opavy zůstala, do dnešních dnů, klasickou železnicí.

Mapa Ostravska

Všechny uvedené tramvajové linky, s výjimkou tratě do Kyjovic, již neexistují. Na Karvinsku jezdily tramvaje také v Těšíně.

Plánovány byly také tramvajové tratě nové. Do Havířova, Orlové. Některé prameny uvádí i Hradec nad Moravicí. Uvažovalo se prý rovněž o přestavbě trati z Hlučína do Opavy. Projekty však nebyly realizovány.

Do Hlučína a Bohumína již tedy tramvaje nejezdí. Je však vhodné zmínit, že součástí Ostravského dopravního integrovaného systému ( ODIS ) zde dnes jsou části některých tratí ČD.

Úvod o tramvajích


Literatura a další zdroje


[1] Karel Garba, Úzkorozchodné dráhy na Těšínsku, příspěvky ve zpravodaji Těšínsko v 80. letech
[2] 90.let tratě Petrovice - Karviná, sborník vydaný Lokomotivním depem Bohumín, 1988
[3] Karel Garba, Dopravní spojení Hlučínska s Ostravou, DPMO 1990

Obr.1 Scan fotografie z deníku Svoboda,  8.1.1999
Obr.2 Scan fotografie z deníku Svoboda, 10.4.1999

Úvod o tramvajích